Sedlčany
 

Sedlčany leží ve středních Čechách v okrese Příbram a tvoří bránu rekreační oblasti středního Povltaví. Archeologické nálezy dokládají známky osídlení Sedlčanska již v mladší době bronzové. Z doby železné se těší zájmu odborníků i široké veřejnosti zejména keltské oppidum na Hrazanech, kde byly nalezeny zbytky dvoukilometrových hradeb a obytných domů s předměty dokazujícími řemeslnou zručnost zdejších tkalců, kovolijců, šperkařů a zbrojířů. Osady Pořešice, Křepenice a Kvasejovice jsou písemně zaznamenány již na listinách spoluzakladatele Sázavského kláštera knížete Oldřicha z počátku 11. století.

Samotné Sedlčany patřily jedné z větví Vítkovců, pánům z Jindřichova Hradce, a poté Rožmberkům, kteří zde nechali postavit raně gotický opevněný kostel sv. Martina. V roce 1418 prodělaly Sedlčany výraznou změnu: Oldřich z Rožmberka jim totiž udělil právo na znak a na svobody podobné královským městům. Díky výnosnému pivovarnictví se město rozrůstalo a bohatlo, a to i po kulturní stránce. Zdejší vyhlášenou školu navštěvovali mimo jiné významní učenci své doby Petr a Jakub Codicillové. Profesor řečtiny, matematiky a astronomie Petr působil dlouhá léta jako rektor pražské univerzity, jeho bratr Jakub se zabýval vědou lékařskou a právnickou.

V roce 1620 měly Sedlčany na 150 domů a plnily roli krajského centra "Vltavska". Po skončení třicetileté války napočítal zdejší kronikář pouhých 64 celých domů a kolem 600 obyvatel. Další pohromy přišly v podobě požárů. Největší z nich zachvátil město 21. 4. 1828 a zaznamenal jej František Soukup, inspektor tkalcovského cechu: "Starožitné Sedlčany v zříceniny obrátil a v obydlí bídy a nářku proměnil, tak zuřil ten ukrutný živel, posilněný od silné větrné bouře, že ve čtvrt hodině 185 domů nešťastného města v největším plameni stálo a na lidskou pomoc ani pomyšlení nebylo…". Město však požáry přežilo a poměrně rychle se rozvíjelo.

Dnes patří Sedlčany mezi města s bohatými tradicemi ve zcela rozdílných oborech. Milovníci hudby si nenechají ujít každoroční Sukovy Sedlčany, jež byly pojmenovány na paměť významného českého skladatele, houslisty, pedagoga a zetě Antonína Dvořáka - Josefa Suka, gurmáni jistě nepohrdnou jemným sedlčanským sýrem s plísňovou kulturou, známým Hermelínem, a kuchaři, řezníci i hospodyňky uvítají v kuchyni ostrý nůž s příjemnou rukojetí, pocházející ze zdejšího výrobního družstva. Nožířská tradice je v Sedlčanech poprvé písemně doložena již na konci 16. kdy město patřilo pod panství významného českého rybníkáře, krumlovského purkrabího a regenta Rožmberských panství, šlechtice Jakuba Krčína z Jelčan. Sedlčanské nožířství dnes reprezentuje moderní závod, známý v České republice i v mnoha evropských zemích pod značkou KDS.
 

• Nožířská tradice 
• Vznik KDS Sedlčany 
• Rozvoj firmy (1950-2000) 
• Současnost aneb "KDS dnes